Anders de la Motte: Buzz

Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 416
Překlad: Čeněk Matocha

V září jsem se konečně dostala k dalšímu, pro mě novému, severskému spisovateli. Jednalo se o Anderse de la Motte a jeho knihu Game. Z této knihy jsem byla doslova uchvácená, měla jsem jí přečtenou za dva večery a nemohla jsem se od ní ani za nic odtrhnout. Když jsem si knihu pořizovala, vůbec jsem nečekala to, že jde o první díl plánované trilogie. Na jednu stranu mě to zklamalo, ale na druhou, když jsem Game dočetla, jsem se dalšího dílu nemohla dočkat. Konečně jsem se dostala i k němu. Musím se přiznat, že ke knihám na díly jsem měla kdysi docela negativní názor, ale za tento rok jsem musela svůj názor přehodnotit, protože zatím jsem měla štěstí na to, že další díl byl prostě stejně super jako díl první.

Anders de la Motte se narodil roku 1971 ve Švédsku. Nejprve působil jako policista ve Stockholmu a nyní je bezpečnostním analytikem v mezinárodní IT společnosti. Na literární scénu doslova vtrhl v roce 2010 svou prvotinou s názvem Game. Za tuto knihu získal ocenění od švédské akademie. Čeští čtenáři se s touto knihou mohli seznámit na jaře letošního roku. Jedná se o první díl plánované trilogie, přičemž v září vyšel díl druhý. Ten nese název prostý a výstižný - BUZZ. Podtitul knihy zní: Máte to pod kontrolou? Druhý i první díl vydalo nakladatelství Knižní klub.

Buzz. Určitě by nešlo začít bez toho, aby člověk nevěděl, co že to ten buzz vůbec znamená. Takže tady je odpověď. V překladu znamená rozruch, bzukot, vzrušení a emoce kolem určitého produktu či značky. Pokud se vám toto vysvětlení jeví jako španělská vesnice, v příběhu to jednoznačně pochopíte.

Opět se setkáváme s již známým Henkrikem Petterssonem neboli HP. Ačkoliv na konci prvního dílu jakoby se po něm slehla zem, zjistíme, že to tak má pouze vypadat. HP si zatím užívá své zasloužené dovolené a zaslouženého klidu. Má změněnou identitu a snaží se být nenápadný, aby ho Hra někde neobjevila. Protože co by se potom stalo, kdyby ho našli? To by rozhodně jen tak nerozdejchal a už v žádném případě nevysvětlil.

HP si užívá klidu, sluníčka, sexu a zdá se jakoby všechno ztichlo a nic z toho, co bylo, se nikdy nestalo. Ale to vše je pouhý klid před bouří a vše se na Henrika teprve chystá. HP se právě probouzí po pořádném mejdanu, kdy to zase jednou trochu přehnal s trávou. Co měl také dělat jiného než si pořádně zahulit, když viděl, jak se jeho kočka, se kterou měl tu možnost si to rozdat v hotelu, začíná brousit drápky na někoho jiného? Prostě potřeboval vypustit trochu páry. Ale co když jí vypustil moc? Ráno je totiž obviněn z vraždy právě té kočky, která na něj večer pěkně zvysoka kašlala. Co se to tady sakra stalo? To by se vážně zřídil tak, aby si nepamatoval, že někoho zabil? Nebo to na něj zase někdo nahrál? Takže jeho tajný úkryt už není tajným a vědí o něm?

Máme možnost nahlížet do osudu nejen Henrika, ale i jeho sestry Rebeccy Norménové, která pořád pracuje jako bodyguardka u švédské tajné policie. Zatím. Tito dva se ve svém vyprávění střídají. Do toho máme ještě možnost sledovat i emaily a jedno diskuzní fórum, na kterém si chtějí z Beccy udělat krásný dobrý den.

HP se pouští do pátrání na vlastní pěst a jde si za svou pravdou. Jak čas plyne, dozvídá se stále nové zajímavé informace. Využije tyto informace ku svému prospěchu?

Na této i předchozí knize lahodí mému oku anglické věty a výrazy v textu. Je to něco, co vás donutí k tomu, abyste o příběhu více uvažovali a po chvíli už ani nevnímáte, že tam nějaké jsou. Vím, že pro lidi, kteří neumí anglicky, to asi není taková zábava a že si každé slovo a každou větu překládají, ale i tím si příběh více vychutnávají a obohacují.

Dále se mi líbilo navazování na předchozí kapitolu. Buď Becca nebo HP skončí kapitolu tím, že svou myšlenku nevyjádří do konce, ale ukončí jí pouze třemi tečkami a druhý pak na začátku začne právě tímto nevyjádřeným slovem. Není to u všech kapitol, ale u těch, které autor a překladatel takto promyslel, čtete na jeden zátah. Skvělý zážitek.

Nemůžu říct, který z těchto dvou dílů se mi líbil více, protože každý z nich má něco
do sebe, ale už teď vím, že se těším na to, jestli závěrečný díl bude stejně dobrý a čtivý jako dva již vyšlé.