Choderlos de Laclos: Nebezpečné známosti

Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2013
Počet stran: 400
Překlad: Alan Beguivin

Díla klasiků jsou věčná. O tom se můžeme přesvědčit při čtení Nebezpečných známostí od francouzského spisovatele Choderlose de Laclose. Toto dílo vyšlo poprvé v roce 1782 a od té doby si získal a stále získává velkou pozornost čtenářů. V březnu letošního roku vyšlo jeho vydání i v nakladatelství Odeon v edici Knihovna klasiků.

Jak nám napoví samotný podtitul knihy - aneb dopisy sebrané v jedné společnosti a vydané pro poučení několika jiných - v této knize nás bude provázet korespondence několika pisatelů. Máme možnost se seznámit hned s několika lidmi, z několika vrstev společnosti 18. století, s jejich vlastní korespondencí a s odpovědí na konkrétní dopisy. I přesto, že některé dopisy jsou vynechány, tak nám nic nebrání v tom, abychom si mohli udělat představu na vlastní oči. A příběhů se nám představuje hned několik.

Korespondence se skládá celkem ze 175 dopisů. Dopisy jsou rozděleny do čtyř částí, přičemž jsem mezi těmito částmi neshledala patrné rozdíly (v delším časovém odstupu). Nejdůležitějším vyprávěním je pro nás příběh dvou šlechticů - vikomta de Valmont a markýzy de Merteuil. Tito dva mi přišli jako proradní lidé, kteří pro své štěstí zničí štěstí druhých, když je tomu zapotřebí. S radostí si zahrávají s city ostatních a vůbec ničeho nelitují.

Právě korespondence mezi Valmontem a de Merteuil je nejčastější. Valmont je ve společnosti známý svými milostnými avantýrami a nyní se snaží získat srdce paní Tourvelové. Ta je vdaná a velmi pobožná. Ale kdo by odolal sladkým zamilovaným řečem Valmonta? A nebo se stane paní Tourvelová první dámou, která mu odolá?

Další konverzací je konverzace dospívající slečny Cecílie Volangesové a její přítelkyně z kláštera Sofie Carnayové. V tomto případě se setkáváme pouze s dopisy určenými Sofii. Dopisy od Sofie nejsou v knize zařazeny. Cecílie má tak jako většina dospívajících dívek ve svých citech lehce zmatek, hned se zamiluje, ale mně se zamlouvala nejvíce ze všech postav. Ačkoliv díky svému mládí je velmi naivní, tak se jen tak lehce nevzdává.

V díle se setkáme s několika povahovými typy. Velmi se mi líbí jazyk knihy, který je velmi bohatý a krásný pro oči. Sice by některé fráze v dnešní době vyzněly trochu zvláštně, ale mně se právě toto na knize líbilo.

Ze začátku jsem knihu četla se zmateností, protože jsem nevěděla kdo je kdo a jaká je jeho role v knize. Ale čím víc jsem se seznamovala s příběhy hrdinů, tak mě kniha začala bavit takovým způsobem, až jsem četla jako divá.

Toto dílo se dočkalo několika filmových adaptací, z nichž asi nejznámější je verze z roku 1989, jejíž režisérem se stal Miloš Forman. Žádnou z filmových adaptací jsem zatím neshlédla, tak bohužel nemohu posoudit, jaký dojem na mně udělal film. Ale kniha rozhodně stojí za přečtení.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.