Daniel Glattauer: Navždy tvůj

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2013

Počet stran: 192

Překlad: Lenka Šedová

Na knihách si jako první všímám jejího obalu. Musím se přiznat, že obálka knihy s názvem Navždy tvůj mě očarovala na první pohled. Jednoduchá a přesto velmi nápaditá obálka. Když jsem knihu dočetla, tak jsem pochopila poselství této obálky. Je to taková malá nápověda pro nás čtenáře. Tuto kniha vyšla z pera rakouského spisovatele Daniela Glattauera a vydalo jí nakladatelství Host v dubnu letošního roku. 

Daniel Glattauer  se narodil roku 1960 ve Vídni, kde i vyrůstal. Vystudoval střední školu, od roku 1979 studoval Dějiny umění a pedagogiku. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků. Jak si povede jeho další kniha, Navždy tvůj?

Celý příběh začíná celkem nevinně. Pětatřicetiletá Judith, která je delší dobu bez přítele se před Velikonoci při nákupu seznámí s Hannesem Bergtalerem, který se živí jako architekt. Tento muž se stane jejím osudovým, i když trochu jiným způsobem, než by si sama představovala. Hannes se jeví jako dokonalý muž – obléká se spíše konzervativně, je pohledný, je mu kolem čtyřiceti let a zdá se, že je i nezadaný. Až na to, že nakupuje banány v dosti velkém množství. Mohla by to být láska na první pohled, ale je tu jedno velké ALE.

Hannes se navíc chová k Judith jako k princezně. Neustále jí skládá komplimenty, chválí jí dokonce i před její matkou a jejími kamarády. Všichni jsou z Hannese naprosto okouzleni, ale Judith toho začíná mít po krátké době plné zuby. Jakoby se nemohla nadechnout. Jakoby nemohla být sama sebou. Důvod? Hannes jí chce být neustále nablízku. Pro někoho by to bylo spíše výhodou, ale Judith prostě není na takový nátlak zvyklá. Když se rozhodne pro razantní krok a vztah s Hannesem ukončí, začínají se dít dosti divné věci. Hannes se jí prostě nechce za žádnou cenu vzdát. Judith začíná blouznit. A nebo je to vše skutečné?

Ačkoliv se kniha Navždy tvůj odehrává v překrásné Vídni, není tu prostředí moc vykresleno. Můžeme poznat pouze pár staveb, míst a ulic, které jsou nějak spojené s Judith a Hannsem. Což je dle mého názoru škoda, protože autor mohl ponechat místu anonymní název a vyšlo by to nastejno.

Kniha je vyprávěna ich-formou. Není rozdělena do kapitol, ale do fází, a to celkem do patnácti. Navždy tvůj se řadí mezi společenské romány, ale já bych ho spíše zařadila do nějaké tragikomedie. Hanns mi přišel svým vystupováním a jednáním jako dětinský muž, u kterého čekáte, co přijde. Judith mi zase přišla naivní a občas na svůj věk i trochu nevyspělá. V této knize mi bohužel žádná z postav nepřirostla přímo k srdci. Nějak mi nešlo se s nimi pořádně seznámit a dostat se jim pod kůži. Možná je to i tím, že nám k tomu autor nedává moc příležitostí.

V příběhu jsem se v jednu chvíli i strachovala a čekala jsem jak vše dopadne, ale závěr knihy mi přišel takový neucelený, odbytý. Ale zase na druhou stranu má kniha necelých dvěstě stránek, takže možná i proto tak rychlý závěr a rozuzlení. Musím se přiznat, že jsem od této knihy čekala více. Co se mi ale líbilo byl ten pocit nejistoty, který ve mně autor dokázal vyvolat.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.