Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně

Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Když jsem chodila na základní školu, měla jsem téměř osypky ze dvou slov. Povinná četba. Učitelka na český jazyk jako by tímto vyslovila nějaké zaklínadlo, které by nás mělo proměnit ve třídu plnou kvákajících žabek a žabaků. V té době mi (a téměř celé třídě) nějaká Němcová, Světlá, nějaký Neruda či Čapek nic neříkali. Můj vztah se však změnil na střední škole. V době, kdy jsem se doslova přes noc zamilovala do českého jazyka jako celku.

Ta doba nastala, když jsem si v prváku (poprvé a naposledy) napsala tahák na test z literatury. Samozřejmě, že jsem do něj ani neměla šanci nakouknout a učitelka mi ho sebrala a já dostala nedostatečnou. Od té doby jsem se poctivě učila na každou hodinu, ne pouze na testy a český jazyk a literatura se staly mou závislostí. V té době jsem začala hltat klasiku za klasikou, takže povinná četba už mi přestala dělat problémy a já jí četla s oblibou.

A tak se stalo, že jsem si pořídila Noc na Karlštejně od Jaroslava Vrchlického. Myslím si, že tuto knihu netřeba dlouze představovat, protože každý z nás ji buď četl, viděl filmovou adaptaci a nebo byl na muzikále. Já jsem tedy několikrát viděla film s nezapomenutelným Vlastimilem Brodským a Janou Brejchovou v hlavních rolích. Tento film jsem si oblíbila a pravidelně se na něj každým rokem alespoň jednou podívám. Ale co vám budu povídat, kniha je zkrátka kniha.

Jsme v červnu roku 1363 v době vlády Karla IV.. Děj tohoto dramatu je rozdělen do tří dějství, která jsou následně rozdělena na výstupy. V prvním dějství se seznámíme s úcinkujícími a také se zákazem, který Karel IV. nařídil ohledně Karlštejna. Ve druhém dějství odhalíme, že se něco trochu nevyvedlo. A ve třetím pak zjistíme, jak to všechno dopadlo.

Mou nejoblíbenější postavou je samozřejmě Alžběta. Není to proto, že je to ženská a ženské většinou drží pospolu. Je to z toho důvodu, jak by pro svou lásku ke Karlovi i třeba hory přenášela a následky jí vůbec netrápí.

V době mého dětství, kdy jsem si s kamarády hrávala na princezny, prince, krále a královny, jsme si často představovali dobu Karla IV.. V té bych chtěla žít. Na Karlštejně jsem byla v životě tolikrát, že bych to nedovedla spočítat ani na prstech obou rukou a stejně mě pokaždé prohlídka Karlštejna doslova ohromí. Do toho se mi ještě vybaví příběh a celou noc mám pak spánek bezesný.

Vydání tohoto díla od nakladatelství Omega má velkou výhodu, a tou je formát knihy. Je to malý formát, který se vejde do jakékoliv tašky, batohu či kabelky, nemusíte se táhnout s žádnou bichličkou a nadávat si, proč jste si třeba s sebou někam na cestu vzali takovou tíhu. Hlavně i díky svému formátu kniha nevycucne vaší peněženku.

Dramata čtu velmi ráda. Mají svižnější charakter než beletrie a hlavně se tam neustále něco děje. Navíc je nám každá atmosféra prostředí popsána, takže si jí dokážeme představit o něco barvitěji.