Karin Fossumová: Provokatér

Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2013
Počet stran: 216
Překlad: Karolína Stehlíková

Krátce po jedné dočtené severské detektivce jsem se rozhodla sáhnout po další. Tentokrát jsem zabrousila do Norska. Z norských spisovatelů detektivek jsem do této doby znala pouze Joa Nesba. Jméno Karin Fossumová mi bohužel nic neříkalo. Provokatér, její dílo, vyšlo v nakladatelství Host letošního roku. Někteří budou znát její předešlou knihu s názvem Indická nevěsta. Ta vyšla v roce 2012 a zde se poprvé seznámíme s Konradem Sejerem.

Karin Fossumová se narodila roku 6. listopadu 1954. Kritikou je považována za královnu norského krimi. Nemám tuto nálepku ráda, protože každý autor je něčím jedinečný a každý sám o sobě je králem či královnou. V roce 1974 vydala první básnickou sbírku Snad zítra. Píše básně, povídky a kriminální romány. Fossumová je další autorkou, která se se svými hlavními hrdiny nerada loučí, a proto jim dává prostor v celé sérii (celkem deset knih). Zde se konkrétně jedná o vrchního komisaře Sejera. Autorka získala několik literárních ocenění, například za knihu Indická nevěsta získala ocenění Los Angeles Times Book Prize za nejlepší norský kriminální román všech dob.
 
Krásný, teplý červencový den v norském Bjerketunu.. Všichni obyvatelé žijí poklidně svými životy, těší se z tepla, užívají si svých rodin, svého pocitu bezpečí. Karsten a Lily Sundelinovy si užívají chvíle pro sebe, když jejich osmiměsíční dcerunka Margrete spinká na zahradě ve svém kočárku. Chvíle osamocení, chvíle času na druhého, chvíle odpočinutí si, ale pouze do té doby, než jim jejich životy, konkrétně maličké Margrete někdo naruší. Pak už je to jako na kolotoči - vyděšení, děsný strach o dcerku. Je v pořádku? Co se jí tak mohlo stát? Všude kolem je cítit strach, přímo smrtelný strach o život té maličké, té nejcennější. Malou Margrete totiž rodiče naleznou v kočárku skoro celou od krve. Co se jí stalo? Jedno je jisté, nic už nebude takové jako bývalo.

Když jsem se dočetla k této hrůzné scéně, ani jsem nedýchala. Sama mám malou dceru, tak vím, jak se rodiče museli cítit. Během této scény jsem pořád rozmýšlela, zda-li mám knihu číst dál, protože pokud by tam bylo více takovýchto scén s miminky, tak bych prostě nemohla. Ale když jsem se dočetla k tomu, že toto byl první z „vtípků“ neznámého člověka, který lidem rád bere pocit bezpečí, tak jsem doufala, že už tam nic takhle strašného nebude a rozhodla se číst dál. A jsem za to ráda.

„Peklo právě začíná.“

Jak byste se zachovali, kdybyste se v novinách dočetli o své vlastní smrti? A nebo co ještě hůř - že by pro vás před barák přijel pohřební vůz jakožto pro mrtvého? A nebo že se vaší dceři přihodil nějaký úraz? Já bych byla přímo mrtvá strachy.
A oběti samozřejmě jsou, volají po dopadení pachatele těch strašných činů. A právě proto nastupují policisté Sejer a Skarke. Oba dělají co umí, aby pachateli přišli na stopu, dopadli ho a řádně potrestali. Ale kdo tyto hrůzárny může provádět? A nejdůležitější otázka - proč?

To jako čtenáři máme možnost pozorovat během čtení. Ačkoliv je kniha útlá a zavede nás k pachateli poměrně brzy, máme možnost sledovat jeho duševní rozpoložení, jeho vnitřní monology se sebou samým, jeho vývoj. Je jasné, že do toho, jací se z nás stanou lidé, zasahuje především naše rodina. Ale co když v rodině neklape vše tak jak je to normální? Co si potom počít? Rodinné zázemí a pocit bezpečí popsala spisovatelka bravurně, úplně jako bychom dotyčného měli litovat za to, co způsobil. Já jsem dotyčného pachatele chvílemi litovala a chvílemi jsem měla stavy, že kdyby mi přišel  pod ruku, tak bych se neudržela.

Při pátrání policisté zjišťují, že pachatel je mazaný jako liška. Zavolá si do nemocnice, představí se jako doktor a kdo by mu nevěřil? Jak je možné, že jsme my lidé tak důvěřiví? Kdybychom nebyli, skoro nic z toho by se třeba nemuselo stát.

Největším překvapením, i když jsem to tak trochu čekala, byl pro mě závěr, který si můžeme osvětlit dvojím způsobem. Nebudu ho rozebírat více, protože bych vám jinak pokazila ten okamžik, kdy vykulíte své oči, začnete přemýšlet a v hlavě se vám honí stále více a více otázek.

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.