Peter Murphy: Sezona v pekle

Sezona v pekle - autorova prvotina, která byla u kritiky přijata s nadšením a která se dostala do nejužšího výběru ceny Costa Book Awards o nejlepší anglicky psaný debut. A osobně si myslím, že právem. Dovolte mi představit vám knihu, která vám zůstane dlouho v paměti.

Peter Murphy se narodil roku 1968 a žije v Irsku. Murphy je prozaik, hudební publicista a novinář. V Sezoně se nám autor spojuje s hlavní postavou - Johnem Svatým, který nám líčí svůj život od první stránky knihy do poslední. Sezona v pekle je román založený na silném příběhu.

Velmi mě zaujala obálka knihy, na které sedí havran. Havrana samotného o sobě vnímáme jako symbol zlého znamení nemoci a smrti. Už jen z tohoto důvodu jsem byla zvědavá na to, co mi kniha nabídne. A že toho nebylo málo.

Kniha je psána v ich-formě a je doplněna dialogy. Ve knize se s Johnem Svatým - hlavní postavou, seznamujeme, když je mu osm let. Prozradí nám o sobě, že se narodil za bouře a že  ho jeho matka Lily pojmenovala podle staré církevní písně Jan Evangelista. John bydlí spolu se svou matkou v maloměstě Kilcoda. Ať John chce nebo nechce, jeho matka Lily je v jeho životě nejdůležitější osobou. Žijí spokojeně, chodí na nedělní mše do kostela a Lily kouří jednu cigaretu za druhou. Lily neustále dře a nadbíhá jí Harry Farrell, kterého však ona odmítá. Ale koho nemůže odmítnout je paní Phyllis Naglová - starší žena, která je neodbytná a která je přesně ten typ osoby, kterou vyhodíte oknem a ona přijde dveřmi. Paní Naglová se snaží pomáhat Johnově matce, ale poté se nemá k odchodu.

John má svou oblíbenou knihu. Je jí Harperova encyklopedie, ve které ho baví číst hlavně kapitoly o parazitech v lidském těle. Jednoho dne mu jí matka vyhodí a on jde knihu hledat až na smetiště.

V patnácti letech se John seznámí s Jamey Corboyem - klukem o rok starším než John a který vypadá o dost starší než ve skutečnosti, protože už mu v hospodě nalijí. Jamey je adoptovaný a bydlí u velmi dobře společensky postavené rodiny. Jamey má sebevědomé vystupování. Píše povídky, ve kterých je inspirován Arthurem Rimbaudem. Když se spolu hoši seznámí, tak kniha začíná být plna pestrosti, osobních názorů, prvních životních zkušeností, zklamání, strachu. Velmi se mi líbilo, že se autor v každém Johnovo věkovém období přesně trefil do mluvy typické danému věku, což knihu dělá pestřejší a příběhu věříme.
 
Když se John s Corboyem jedné noci opijí, jdou do kostela a trochu si to tam “užijí” podle svého. Všechno by bylo v pořádku, jen kdyby to Jamey nenatáčel na kameru, kterou tam při úteku zapomněli. Oba jsou pak vyslýchaní policií a Jamey si kvůli tomu musí jít “sednout” do nápravného zařízení pro mladistvé v Balinbaginu. Když ho zavřou, Johnovi od něj chodí dopisy a mezitím i Jameyho povídky. Setkají se ještě tito dva kamarádi někdy?

Johna začaly v deseti letech sužovat sny s havrany. Snaží se snům nepodlehnout a nedávat na sobě znát, že je z něčeho rozhozený. Co myslíš, čtenáři, je to nějaké znamení? To už jsem začala přemýšlet, k čemu to asi povede a co se Johnovi v životě přihodí. Skoro celý příběh jsem si myslela, že havran je tam jakoby “omylem”, ale čím víc se blíží příběh ke konci, tím si uvědomujeme a zjišťujeme, že tomu tak nebylo. Ke konci jsem knihu nemohla odložit, hltala jsem každé písmenko a u toho si  sušila slzy do kapesníku.

A kdybyste si ještě chtěli počíst něco navíc, tak kniha obsahuje zajímavý doslov od Petra Fischera, která nám odpoví například na to, jak Peter Murphy přišel na název knihy. Ale více si přečtěte sami J

Sama za sebe mohu toto dílo doporučit, protože rozhodně stojí za přečtení a ze své zkušenosti vím, že čtenář nebude zklamaný.

Ukázka:
Četl jsem tak dlouho, dokud jsem neměl oči celé bolavé a vyschlé. Přával jsem si, aby existoval takový čip, který by vám implantovali do mozku a vy byste si tam nahráli všechny knížky, co kdy byly napsané, a pak byste si kdykoliv mohli ty knížky přehrát  a jejich stránky by vám pěkně ubíhaly před očima.

Chtěla bych velmi poděkovat nakladatelství ODEON, které mi poskytlo výtisk k recenzi.

Tento článek byl původně napsán pro stepkova.bigbloger.lidovky.cz

Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2010
Počet stran: 208
Překlad: Markéta Musilová

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.