Sarah Addison Allenová: Zahrada kouzel

Kniha Zahrada kouzel je dílem americké spisovatelky Sarah Addison Allenové, která se narodila 30. Března roku 1971 v Severní Karolíně. Podle svých slov vždycky ráda psala a po vystudování literatury na univerzitě si dala za cíl napsat něco, co by jí vydali. Než se jí to podařilo, prošla řadou nejrůznějších zaměstnání. Úspech se dostavil v roce 2003, kdy jí pod pseudonymem Katie Gallagherová vyšel román Zkoušky lásky, který získal nominaci na cenu za nejlepší debut roku udělovanou časopisem The Romantic Times. Zahrada kouzel je romantický příběh, který vyšel roku 2010 v nakladatelství Ikar.

Ke knize jsem se dostala prostřednictvím internetových stránek Bookfan.eu. Přečetla jsem si o knize veškeré dostupné informace a hned jsem si řekla, že si jí prostě musím přečíst. Ráda čtu příběhy, ve kterých je ukryto “něco” tajemného. Z dostupných informací jsem se dozvěděla, že čtenáři knihu Zahrada kouzel přirovnávají k mému oblíbenému filmu Magická posedlost a z toho důvodu jsem se rozhodla přesvědčit na vlastní oči, zda je tomu opravdu tak a chtěla jsem si vytvořit ke knize vlastní názor. Má očekávání ohledně této knihy byla taková, že si přečtu krásný romantický příběh s vlastním kouzlem.

Kniha se čte velice dobře a neustále Vás to nutí číst dál a dál. Každý večer jsem se upřímně těšila na to, až ke knize zasednu a budu se moci začíst. Velmi mě zajímalo, jak se příběhy hlavních hrdinů budou odvíjet dále a co se v příběhu bude  dít. Popisy v knize jsou podle mého názoru dostačující - čtenář se v nich dozví, jak  daná postava vypadá, co má ráda a jaký je ten její “dar”. Vnitřní monology u postav nejsou popsány do detailů, ale myslím si, že stačí k tomu, aby si čtenář mohl udělat obrázek o postavě podle svého. Oproti monologům, dialogů se v knize nachází více než dost, ale to patří ke každému příběhu a díky dialogům je příběh živější a dovoluje nám popustit uzdu naší vlastní fantazii, což je u knih velice důležité.

Zahrada kouzel je rozdělena do tří částí - Ohlédnutí, Prozření, Pohled do budoucnosti. Děj tohoto magického příběhu se odehrává  v malém městečku v Jižní Karolíně, autorka čerpala zážitky a znalost tohoto prostředí ze svého dětství. V této knize hraje velkou roli rodinné jméno, protože jakmile člověk bydlí v maloměstě, obyvatelé hodně dají na povídačky rodinných příběhů a slabin. V této knize se vše točí okolo jména rodiny Waverleyovi. Každá žena z této rodiny má nějaký zvláštní dar, který jim nějakým způsobem zpestřuje jejich život. Navíc má tato rodina na své zahradě jabloň, která neustále hází  jablka. Nejsou to jen tak obyčejná jablka - tato jablka Vám ukáží největší událost Vašeho života. A právě tuto událost uviděla Lorelei Waverleyová, matka  dvou dcer, která dcery zanechává ve městečku a sama odtud odchází. Příběh se točí okolo těchto dvou sester - Claire Waverleyové a její, o šest let mladší sestry, Sydney Waverleyové, která si však nechce zpočátku připustit, že je Waverleyová a dokonce si změní příjmení.  V knize se popisuje jejich žití v minulosti, přítomnosti a i v budoucnosti. Claire se neustále snaží mít všechny věci na svém místě a k tělu si moc nechce připouštět nové lidi, protože by to tím narušilo její zaběhlé rutiny. A navíc se bojí, že jí noví lidé v brzké budoucnosti opustí a ona zůstane sama.  Claire vlastní cateringovou společnost, se kterou je velmi úspešná a vyhledávaná. Její největší úspech stkví v tom, že do připravovaného jídla přidává různé bylinky a květiny, které konzumenta nějakým  způsobem ovlivní. Do Claiřina zaběhnutého života se najednou připojí sympatický soused Tyler Hughes, kterému se Claire snaží jakýmkoliv způsobem uniknout a zkouší na něj dokonce použít své bylinky, aby na ní zapomněl, ale marně. A aby toho nebylo málo, tak se navíc do jejího života připlete její sestra Sydney, která společně se svou dcerou Bay utíká před svým násilnickým přítelem Davidem a u Claire hledají přístřeší.

Kniha je velmi rozmanitá, co se postav týče. Hlavními hrdinkami jsou sestry Waverleyovi. Dále se v příběhu setkáváme s Bay, dcerou Sydney a jejím otcem,  násilnickým Davidem. Mou nejoblíbenější postavou se stal Tyler Hughes, soused Claire, který je do ní po uši zamilovaný a ona do něho také, i když si to nechce zpočátku připustit. Myslí si, že kdyby si ho připustila k tělu, tak jí stejně jednou opustí a ona zůstane sama. Tyler je typ postavy, která je prostě svá a říká vše na rovinu. Další postavou v příběhu je příbuzná Evanelle, jejímž darem je to, že má potřebu dávat lidem dárky, které se jim budou hodit. A abych nezapomněla, tak Sydney se připomíná její minulost bývalým přítelem z maloměsta, Hunterem Johnem Mattensonem, jež si nakonec vzal za manželku Sydneyinu kamarádku Emmu.

Podle mého názoru se do čtení této knihy pustí ti čtenáři, kteří mají rádi kouzelné příběhy se štastným koncem. Doporučila bych tuto knihu všem, co si chtějí zpestřit všední a rychle plynoucí dny nějakou příjemnou knihou, která je na chvíli přenese do světa, kde je možno s lidmi manipulovat pomocí bylin, do světa s darem předvídavosti a vidin toho, co se stane v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že jsem knihu četla v době rodinných těžkostí, tak mě tento příběh alespoň na chvíli dokázal odpoutat od těchto problémů a mohla jsem se vžít do postav příběhu a bylo mi hned o poznání lépe.

Závěr byl jako v pohádce J Sydneyina dcera Bay měla jedno krásné odpoledne jednu vidinu, která se jí zčásti naplnila, ale ona pořád nebyla dokonale štastná, protože pořád čekala na ten zbytek z její vidiny. A nakonec, i Bay se dočkala a mohla být konečně upřímně štastná. Dle mého názoru byl závěr knihy umně uzavřený, ale jako po každém dočtení jakékoliv knihy, bych ráda věděla, co se dělo s hlavními hrdiny dále. Vím, že na čtení je nádherné to, že si můžeme příběh dále dotvářet a přemýšlet co by se stalo, kdyby… Milý čtenáři, zajímal by tě také další osud postav z příběhu? Také si po dočtení knihy dotváříš představy toho, co by se mohlo dít dále? Přemýšlíš nad tím,  co by se stalo kdyby se něco v příběhu odehrálo jinak? Myslíš si, že by příběh mohl dopadnout nějak jinak a nebo to skončilo tak, jak jsi očekával?

    Kniha je napsána souvětími, se spoustou dialogů. Postavy mluví hovorovým jazykem. V knize se hojně vyskytují zjišťovací otázky, ale ani doplňovací otázky nejsou výjimkou. Podle mého je kniha napsána čtivě.
 

Musím se přiznat, že romantickou knihu s příměsí kouzelných motivů jsem četla poprvé, ale kdybych tuto knihu mohla srovnat s nějakým jiným romantickým příběhem, tak bych jí asi porovnala s knihou Cecelie Ahernové PS: Miluji tě. Vím, že je ode mě troufalé srovnávat zrovna s touto knihou, ale zbožňuji příběhy této spisovatelky a zrovna toto dílo ve mně vyvolalo spoustu pocitů, ať už to byla radost, smutek, pocit štestí. Stejně jako v Zahradě kouzel Claire, tak i v PS: Miluji tě se Holly vyhýbá nějaký čas mužům, ale nakonec podlehne, stejně jako Claire. Oba dva příběhy mají své kouzlo, které z nich přímo čiší.

Vzhledem k tomu, že u nás Zahrada kouzel vyšla roku 2010, tak si myslím, že si již našla spoustu čtenářů a další spousta si určitě se zájmem tuto knihu přečte. Já bych si do budoucna určitě chtěla přečíst i další díla spisovatelky Allenové a zkusit je porovnat se Zahradou kouzel.
    

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.