Viktor Dyk: Krysař

Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Počet stran: 108

Poprvé jsem se k dílem Krysař setkala již jako dítě, když mi jeho pohádkovou verzi předčítali rodiče před spaním. Už tehdy jsem z Krysaře byla okouzlená, líbil se mi nejen příběh, ale i krásné ilustrace v knize. Po druhé jsem se s ním setkala na střední škole, když jsem ho četla co by povinnou četbu. A po třetí jsem po něm sáhla v tomto týdnu, abych si příběh oživila a na chvíli se dostala do jiného prostředí. O nejnovější vydání Krysaře se postaralo nakladatelství Omega, které ho vydalo v prosinci roku 2013.

Viktor Dyk (31.12.1877 - 14.5.1931) byl český básník, prozaik, dramatik a publicista etického a nacionálního zaměření. Vyrůstal a dospíval v prostředí vyhrocených nacionálních rozporů, což trvale ovlivnilo jeho uměleckou a politickou činnost. Pro jeho uměleckou tvorbu je příznačné dramaticky vyhrocené napětí mezi vysokým, absolutním ideálem, zvláště mravním, občanským, národně vlasteneckým či humanistickým. Dyk vstupoval do literatury v době vrcholícího hnutí dekadence a symbolismu. Byl však také příslušníkem generace buřičů.

Co mě jako první na tomto vydání upoutalo, byla obálka knihy, která je velmi zdařilá a která lahodí oku. Myslím si, že autor obálky, Jiří Miňovský, odvedl pořádný kus práce. Tato krátká novela, která rozsahem nepřesahuje sto stránek, vycházela nejprve pod názvem Pravdivý příběh. Vycházela v letech 1911 - 1912 v časopise Lumír. Upravená o název a doplněná vyšla samostatně v roce 1915. Podruhé kniha vyšla v roce 1923, s dalšími stylistickými úpravami. I toto nejnovější vydání je upraveno do současného spisovného úzu tak, aby mu dnešní čtenáři dobře porozuměli.

Námětem Krysaře je staroněmecká báj, jež má několik různých závěrů. Děj se odehrává v německém městečku Hammeln, jež má kolem tisíce obyvatel. U Hammelnu se také nachází vrch Koppel, na kterém se nachází propast, která je podle legend branou do země sedmihradské. Někteří lidé této legendě věří, někteří jí opovrhují. To však ještě netuší, že by se jim to mohlo stát osudným…

Do Hammelnu přichází Krysař beze jména, vysoký muž s tmavými dlouhými vlasy, který po večerech tajně navštěvuje Agnes, která mu po jeho příchodu daruje snítku jasmínu. Agnes má svého milence, takže se ani za nic nemůže dostat na veřejnost to, že po nocích v jejím loži ulehá ještě někdo jiný. Někdo, o kterém se neví nic více než to, že umí město zbavit krys pomocí své píšťaly, která na pohled učaruje spoustě lidem. Lidé mají z Krysaře respekt. Ale zase ne všichni. Vedení města se totiž rozhodne Krysaři nevyplatit jeho slíbenou odměnu. A to je zlé. To je hodně zlé. Od této chvíle bere Krysař osud městečka do svých rukou a v tuto by ještě nikoho nenapadlo, že jeho píšťala jim bude hrát píseň, při které si vzpomenou na své dávno ztracené touhy.

Krysař byl pro mě smutný člověk, který se snažil najít štěstí v prostých věcech a odlepit tak ze sebe nálepku člověka, který není ničím jiným než pouhým lákačem a uklízečem krys. Krysař byl dle mého názoru člověk se srdcem na pravém místě, hlavně poté, co se bezmezně zamiloval do Agnes, pro kterou by byl schopen i hory přenášet.

V příběhu se setkáme s více postavami. Mně dalším sympatickým byl rybář Sepp Jörgen. Člověk, kterému se všichni obyvatelé smáli pro to, že chápal věci až o den později. Nebylo dne, aby se nestal terčem jejich posměchu. Na konci příběhu však v sobě nalezne hluboko skrytou sílu, která mu pomůže se sebrat a jít dál.

Pan Dyk ve svém díle zesměšňuje vysoko postavené občany, jejich nesmyslnou lhostejnost k osudům druhých. Zároveň nám také ukazuje, jak se člověk, o kterém si spousta lidí myslí, že je bezcitný, dokáže zahořet čistou a upřímnou láskou. A také nám ukazuje, že legendy a kouzla je zapotřebí brát s opatrností.

Neznáme konkrétní čas, ve kterém se dílo odehrává. Je pouze zmíněno to, že se odehrává na jaře. Příběh je napsán bez zbytečných vět navíc, Dykův styl je přímočarý a říká nám pouze to, co v dané chvíli potřebujeme vědět. Tímto je příběh takový rychle plynoucí a my přitom víme vše důležité pro to, abychom mohli příběh bez problémů pochopit a udělat si na něj vlastní obrázek.

Krysař byl převeden i na filmová plátna a také na prkna divadel co by muzikálu. Textu muzikálu se ujal Daniel Landa. Já si někdy v budoucnu určitě najdu čas na shlédnutí jedné české filmové verze, která byla natočena během jednoho dne. Snad bude alespoň z části tak dobrý jako kniha.

V recenzi je použit životopis spisovatele z knihy Slovník českých spisovatelů (Libri, 2005).
 

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.