Zajímavý rozhovor, o autorce vůbec netuším, děkuji za zprostředkování, moc mě to zaujalo :)
Hana Hindráková
Hana Hindráková. Tato spisovatelka, jejíž romány se odehrávají v Africe, působí i jako předsedkyně neziskové organizace Fair, o.s.. Měla jsem možnost se jí zeptat na několik otázek, tak vám nyní přináším rozhovor s touto sympatickou zcestovalou mladou ženou.
Je o Vás známo, že jste již několikrát měla tu možnost navštívit africký kontinent. Kdy jste Afriku navštívila poprvé? Pamatujete si ještě na Vaše první pocity a myšlenky?
Poprvé jsem Keňu navštívila v roce 2005 a moje pocity z černého kontinentu byly vesměs negativní. Když jsem šla po ulici, připadala jsem si jako chodící bankomat… oslovovali mě cizí lidé a chtěli můj mobil, tričko, nebo dokonce koupit i letenku do Evropy. Po návratu jsem myslela, že už se do Keni nikdy nevrátím. Ale ty špatné vzpomínky vzal čas a v roce 2006 jsem tam vyrazila znovu. A hlavně – doma jsem si všechno srovnala v hlavě a pokusila se na to podívat očima Keňanů – kdybych byla na jejich místě, nejspíš bych to zkusila také. Krom toho pasivní čekání na pomoc jsme naučili Afričany my – a to neuváženou pomocí.
Doposud jste vydala tři romány z afrického prostředí - Děti nikoho (Alpress, 2012), Karibu Keňa (Ikar, 2013), Dobrovolnice (Alpress, 2014). Který z těchto románů je Vám osobně nejbližší?
Nejbližší je mi román Dobrovolnice, kde se věnuji tématu dobrovolnictví a hlavní hrdinka Amélie přemýšlí o dobrovolnicví stejně, jako jsem přemýšlela já.
Váš druhý román z prostředí Afriky, Karibu Keňa (podtitul Láska v ohrožení voodoo), vyhrál v roce 2012 soutěž Mám talent, pořádanou nakladatelstvím Euromedia. Můžete nám, prosím, tuto soutěž přiblížit a říci nám, co pro Vás výhra v této soutěži znamenala?
Pro mě to bylo něco neuvěřitelného! Úžasného! Splnil se mi sen. Ale současně jsem věděla, že je to teprve začátek a že mě čeká ještě spousta práce. Pořád se považuji za začínající spisovatelku a mám se hodně co učit.
Vaše zatím poslední vydaná kniha s názvem Dobrovolnice se na pultech knihkupectví ohřívá teprve od ledna letošního roku. Mohla byste nám o ní prozradit trochu více než se můžeme dočíst v anotaci knihy?
Dobrovolnice vypráví příběh míšenky Amélie, které zemře matka a Amélie se rozhodne splnit její poslední přání – rozprášit ji nedaleko keňského Malindi. Současně se Amélie vypraví do Keni jako dobrovolník. V Keni ji napadne, že by mohla zkusit najít svého otce a také se dostane na stopu únosům dětí. Jednou se pak probudí v šamanově chýši v severní Keni a vůbec nic si nepamatuje. Více se čtenáři mohou dočíst v knize.
Dovolte mi ještě jednu otázku ke knize Dobrovolnice. Její křest proběhl v pondělí 3. února a kmotry se stali herci Tereza Kostková a Petr Kostka. Zajímalo by mě, proč právě tito dva herci?
Jedná se o mé oblíbené herce.
Jak vypadá Vaše pracovní náplň v současných dnech? Užíváte si rozšiřujícího se okruhu čtenářstva a Vaší nové knihy v klidu a nebo už pilně pracujete na další knize?
Právě jsem se vrátila z Keni, kde jsem čerpala inspiraci na můj nový román Očarovaná, na kterém teď pracuji. U toho ještě dokončuji román Lovci lebek.
Pomineme-li psaní, co ještě ráda děláte ve svém volném čase?
Ráda si přečtu dobrou knížku, cestuju, chodím po horách, nebo jezdím na kolečkových bruslích.
Co o Vás není zase až tak známo - působíte jako předsedkyně neziskové organizace Fair, o.s.. Kdy tato organizace vznikla a čím se zabývá?
Naše organizace vznikla v roce 2008 a soustřeďujeme se na prevenci migrace z keňských venkovských oblastí do chudinských částí měst. Podporujeme projekty jak na venkově, tak v chudinských čtvrtích. V současné době máme kurz šití pro ženy ze slumu Kibera a farmaření pro ženy ze západní Keni – oba projekty se řeší prostřednictvím mikrokreditů.
Na internetových stránkách organizace Fair,o.s. (https://fairngo.wordpress.com/) jsem se dočetla, že se zabýváte i prodejem keňských výrobků. Velmi mě to zaujalo, a proto by mě zajímalo, zda-li se výrobky dají zakoupit i prostřednictvím internetových stránek organizace a nebo pouze na nějakých akcích, které Vaše organizace pořádá?
Ano, jedná se o výrobky od různých skupin znevýhodněných lidí z Keni – většinou ze slumu Kibera. Výrobky jsou k prodeji na našich akcích – informace o nich dáváme na naše webové stránky (většinou se jedná o autorská čtení).
A na závěr bych Vás chtěla požádat, zda-li byste mohla čtenářům vzkázat něco v africkém jazyce?
Určitě – a to moji oblíbenou keňskou frázi: Hakuna matata. V Keni se používá hodně často a znamená, že nic není problém, všechno je v pohodě.
Velmi Vám děkuji za Váš čas a odpovědi. Do budoucna Vám přeji, ať se Vám psaní daří a ať máte spoustu nápadů. Vaší organizaci zase přeji, aby se všechny projekty vydařily tak, jak si přejete.
Vydané knihy Hany Hindrákové:
Dobrovolnice - nakladatelství Alpress, 2014
Karibu Keňa - nakladatelství Ikar, 2013
Děti nikoho – nakladatelství Alpress, 2012
Na konci světa – nakladatelství Nová Forma, 2011
V zemi ptáka kiwi – nakladatelství Nová Forma, 2012
V nitru skotské divočiny – nakladatelství Nová Forma, 2011
https://www.hindrakova.cz/
https://www.fair-ngo.eu/
https://cs-cz.facebook.com/pages/Hana-Hindr%C3%A1kov%C3%A1/457385480962006
Je o Vás známo, že jste již několikrát měla tu možnost navštívit africký kontinent. Kdy jste Afriku navštívila poprvé? Pamatujete si ještě na Vaše první pocity a myšlenky?
Poprvé jsem Keňu navštívila v roce 2005 a moje pocity z černého kontinentu byly vesměs negativní. Když jsem šla po ulici, připadala jsem si jako chodící bankomat… oslovovali mě cizí lidé a chtěli můj mobil, tričko, nebo dokonce koupit i letenku do Evropy. Po návratu jsem myslela, že už se do Keni nikdy nevrátím. Ale ty špatné vzpomínky vzal čas a v roce 2006 jsem tam vyrazila znovu. A hlavně – doma jsem si všechno srovnala v hlavě a pokusila se na to podívat očima Keňanů – kdybych byla na jejich místě, nejspíš bych to zkusila také. Krom toho pasivní čekání na pomoc jsme naučili Afričany my – a to neuváženou pomocí.
Doposud jste vydala tři romány z afrického prostředí - Děti nikoho (Alpress, 2012), Karibu Keňa (Ikar, 2013), Dobrovolnice (Alpress, 2014). Který z těchto románů je Vám osobně nejbližší?
Nejbližší je mi román Dobrovolnice, kde se věnuji tématu dobrovolnictví a hlavní hrdinka Amélie přemýšlí o dobrovolnicví stejně, jako jsem přemýšlela já.
Váš druhý román z prostředí Afriky, Karibu Keňa (podtitul Láska v ohrožení voodoo), vyhrál v roce 2012 soutěž Mám talent, pořádanou nakladatelstvím Euromedia. Můžete nám, prosím, tuto soutěž přiblížit a říci nám, co pro Vás výhra v této soutěži znamenala?
Pro mě to bylo něco neuvěřitelného! Úžasného! Splnil se mi sen. Ale současně jsem věděla, že je to teprve začátek a že mě čeká ještě spousta práce. Pořád se považuji za začínající spisovatelku a mám se hodně co učit.
Vaše zatím poslední vydaná kniha s názvem Dobrovolnice se na pultech knihkupectví ohřívá teprve od ledna letošního roku. Mohla byste nám o ní prozradit trochu více než se můžeme dočíst v anotaci knihy?
Dobrovolnice vypráví příběh míšenky Amélie, které zemře matka a Amélie se rozhodne splnit její poslední přání – rozprášit ji nedaleko keňského Malindi. Současně se Amélie vypraví do Keni jako dobrovolník. V Keni ji napadne, že by mohla zkusit najít svého otce a také se dostane na stopu únosům dětí. Jednou se pak probudí v šamanově chýši v severní Keni a vůbec nic si nepamatuje. Více se čtenáři mohou dočíst v knize.
Dovolte mi ještě jednu otázku ke knize Dobrovolnice. Její křest proběhl v pondělí 3. února a kmotry se stali herci Tereza Kostková a Petr Kostka. Zajímalo by mě, proč právě tito dva herci?
Jedná se o mé oblíbené herce.
Jak vypadá Vaše pracovní náplň v současných dnech? Užíváte si rozšiřujícího se okruhu čtenářstva a Vaší nové knihy v klidu a nebo už pilně pracujete na další knize?
Právě jsem se vrátila z Keni, kde jsem čerpala inspiraci na můj nový román Očarovaná, na kterém teď pracuji. U toho ještě dokončuji román Lovci lebek.
Pomineme-li psaní, co ještě ráda děláte ve svém volném čase?
Ráda si přečtu dobrou knížku, cestuju, chodím po horách, nebo jezdím na kolečkových bruslích.
Co o Vás není zase až tak známo - působíte jako předsedkyně neziskové organizace Fair, o.s.. Kdy tato organizace vznikla a čím se zabývá?
Naše organizace vznikla v roce 2008 a soustřeďujeme se na prevenci migrace z keňských venkovských oblastí do chudinských částí měst. Podporujeme projekty jak na venkově, tak v chudinských čtvrtích. V současné době máme kurz šití pro ženy ze slumu Kibera a farmaření pro ženy ze západní Keni – oba projekty se řeší prostřednictvím mikrokreditů.
Na internetových stránkách organizace Fair,o.s. (https://fairngo.wordpress.com/) jsem se dočetla, že se zabýváte i prodejem keňských výrobků. Velmi mě to zaujalo, a proto by mě zajímalo, zda-li se výrobky dají zakoupit i prostřednictvím internetových stránek organizace a nebo pouze na nějakých akcích, které Vaše organizace pořádá?
Ano, jedná se o výrobky od různých skupin znevýhodněných lidí z Keni – většinou ze slumu Kibera. Výrobky jsou k prodeji na našich akcích – informace o nich dáváme na naše webové stránky (většinou se jedná o autorská čtení).
A na závěr bych Vás chtěla požádat, zda-li byste mohla čtenářům vzkázat něco v africkém jazyce?
Určitě – a to moji oblíbenou keňskou frázi: Hakuna matata. V Keni se používá hodně často a znamená, že nic není problém, všechno je v pohodě.
Velmi Vám děkuji za Váš čas a odpovědi. Do budoucna Vám přeji, ať se Vám psaní daří a ať máte spoustu nápadů. Vaší organizaci zase přeji, aby se všechny projekty vydařily tak, jak si přejete.
Vydané knihy Hany Hindrákové:
Dobrovolnice - nakladatelství Alpress, 2014
Karibu Keňa - nakladatelství Ikar, 2013
Děti nikoho – nakladatelství Alpress, 2012
Na konci světa – nakladatelství Nová Forma, 2011
V zemi ptáka kiwi – nakladatelství Nová Forma, 2012
V nitru skotské divočiny – nakladatelství Nová Forma, 2011
https://www.hindrakova.cz/
https://www.fair-ngo.eu/
https://cs-cz.facebook.com/pages/Hana-Hindr%C3%A1kov%C3%A1/457385480962006