Brian L. Weiss - Zázraky se dějí

Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2013
Počet stran: 416
Překlad: Drahomíra Michnová

V našich životech se objevují věci, které nás nějakým způsobem fascinují. Minulé životy patří k jedním z nich. Je jedno, zda-li věříte v minulé životy či nikoliv, ale kniha od amerického doktora Briana L. Weisse je sama o sobě dost zajímavá nejen svým tématem, ale i příběhy, které tato kniha obsahuje. Zázraky se dějí vydalo nakladatelství Metafora v květnu letošního roku.

Brian L. Weiss se narodil roku 1944 v USA. Vystudoval Kolumbijskou univerzitu a na lékařské fakultě Yaleovy univerzity obdržel diplom opravňující ho užívat titul doktora medicíny. Poté nastoupil jako internista do nemocnice Bellevue při Newyorské univerzitě a nakonec se stal primářem psychiatrického oddělení fakultní nemocnice Mount Sinai v Miami, kde je dnes emeritním vedoucím katedry psychiatrie. Jeho výzkum zahrnuje reinkarnaci. Pan Weiss pořádá množství hojně navštěvovaných seminářů a kursů a pomáhá lidem k sebezdokonalení, duševní rovnováze, uzdravení a štestí. Jeho nejznámější kniha se jmenuje Mnoho životů, mnoho mistrů.

Tato kniha byla mým druhým setkáním s knihou od pana Weisse. Mé první setkání s ním se dělo prostřednictvím knihy s krásným názvem Jen láska je skutečná. Tato zmíněná kniha mi přišla dosti zajímavá a zaujalo mě její téma - minulé životy. Zázraky se dějí mají s touto knihou společné téma, ale nejedná se pouze o jeden příběh, ale o příběhy, které vyprávějí čtenáři a úcastníci jeho seminářů během posledních 23 let. Vždy si přečteme nějaký příběh z dané kapitoly a pan Weiss nám pak každý příběh pár odstavci komentuje vlastními slovy, zkušenostmi, či vzpomínkami. Výhodou této knihy je, že jí nemusíme číst najednou. Já jsem si třeba knihu četla po kapitolách. U každého příběhu jsem chvíli popřemýšlela, pak jsem si přečetla komentář pana Weisse a vrhla jsem se na další příběh.

Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol, a to podle zaměření. Co mě překvapilo, byla jedna celá kapitola věnovaná minulým životům a zvířatům. Zvířata jsou naši nejlepší přátelé a mně se velmi líbily příběhy vypravěčů, kteří měly se svými současnými zvířaty společnou i část minulosti. Abych nezapomněla podotknout, Brian Weiss napsal tuto knihu společně se svou dcerou Amy E. Weissovou, která jde v otcových šlépějích.

Některé příběhy se mi zdály až k neuvěření, ale přesto zajímavé. V této knize jsem si vybrala dva příběhy, které mě oslovily a které se mi nejvíce líbily. První je od úcastnice semináře Kaaran Bovdenové, která se Weissova semináře poprvé zúčastnila koncem devadesátých let na Veletrhu židovské knihy a pak znovu po několika letech v St Louis. Kaaran od dětství v duchu vídala jakoby filmy, které připomínaly dějiny různých období. Jeden z těchto jejích zážitků se odehrál během druhé světové války, kde byla jako malá holčička z židovské rodiny. Její příběh popisuje její bezstarostné dětství nedaleko Prahy. Jmenovala se Anna Szoszana.Když jí bylo osm let, chodila do školy v Amsterodamu. Rodina se každou chvíli stěhovala a měnila místo svého působiště. Nakonec se stalo to, že se během druhé světové války, jako spousta dalších židovských rodin, dostali do koncentračního tábora. Kaaran byla ubytovaná pouze se svou matkou, zbytek své rodiny už neviděla. Pak byla Kaaran nemocná a už si pamatovala pouze nádherný pocit radosti, štestí a bezstarostnosti a viděla samu sebe, jak létá v mracích a pod sebou vidí své mrtvé tělo na hromadě dalších lidských těl. Tento příběh byl pro mě silným zážitkem a tekly mi při něm slzy smutku. V tomto příběhu nejde tolik ani o ten minulý život, ale o to, že to je historie a že se právě tyto hrůzy děly.

Druhý příběh, který se mi velmi líbil, vypráví Asia Voightová, která se po spoustu let zabývá komunikací se zvířaty a která nedá dopustit na svého koně Magica. Jednoho dne se jí však začne něco připomínat a ona se tomu poddá… Začne zjišťovat, že Magica zná již z jednoho ze svých minulých životů. Tenkrát to býval kůň jejího manžela, kterého shodil a on následkům pádu na místě podlehl. Shayna (tak se tenkrát Asia jmenovala), byla tak nešťastná, až z toho v řece utopila jejich společnou dcerku Ayashu. Při čtení tohoto příběhu mi zase běhal mráz po celém těle a nedokázala jsem pochopit, proč tenkrát Shayna potrestala i svou malou dcerku.

Překvapilo mě, že návratem do minulosti můžete vyřešit své osobní problémy či se zbavit nějaké konkrétní fyzické bolesti. Sice stojím nohama pevně na zemi, ale tato kniha je opravdu zajímavým zážitkem, který rozšíří naše obzory.

Minulost je výborným učitelem, ale když jste si už potřebnou lásku osvojili, nemusíte si ji pořád dokola opakovat. Budete-li se k ní stále vracet, jen vám to zabrání v dalším vzdělávání. Poučte se z minulosti a pak ji nechte být.Ve svém současném životě i v těch minulých jsme všichni dělali chyby. Pokud si je jasně uvědomíme, můžeme je napravit a snažit se je už neopakovat.
(strana 327)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.