Sebekritika je někdy dost velký klam. Chyby jsou páchány na nás, chyby děláme i my. Je to vzájemné, a tak se pluje pořád životem. Najít lepší cestu životem, co je otázka. Co to je žít plnohodnotně, co to je žít naplněný život...Vše je relativní, a návod si musí najít a hledat pořád člověk sám.
Přiznání
Stojím tu sám a sám a přemýšlím, co bude dál.
Co s životem svým si počít mám, teď připadá mi jak pouhý klam.
Vyjdu na balkon, pocítím chlad nepřipouštím si ho a přemýšlím dál.
Spoustu lidí jsem klamal a různé věci jsem jim nalhával.
Stydím se sám sobě si přiznat,, že jsem nebyl tím za koho mě ostatní měli, nemluvě pouze o jedné únorové neděli.
Myslel jsem si, že mé přiznání me ode všeho zachrání, ale je to mnohem horší.
Všichni mí bývalí přátelé mě zavrhli a div, že se na mě nevrhli.
Můžu si za to sám, každý svůj osud ve svých dlaních má.
Já jsem ten svůj promarnil a až pozdě si své chyby uvědomil.
Odpusťte mi, prosím, pokud můžete.
Pakliže ano, tak věřím, že novou, lepší cestu životem si najdu.