Proč?

Proč jen nemůžu s tebou být?
Proč můžu každou noc o tobě jen snít?
Je to jak trest, jeden z možných nejvyšších.

Chtěla bych cítit tvůj dech na své tváři,
kdybychom vedle sebe leželi na polštáři.

Pohladit tvé vlasy - jednou, zas a znova
a do ticha šeptat ta kouzelná slova.

Schoulit se ti v náruči a nikým se nenechat vyrušit.
Obejmout tě a už tě nepustit z mé blízkosti.
Pohlédnout ti do očí a nechat se jimi zcela pohltit.

Najednou si uvědomím, že tuto touhu pouze ve své hlavě nosím.
Sníš ty však o tom samém?
O tom nemám zdání žádné.
 

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.