Musím se také vyjádřit ke knize Dodíkovy pohádky z lesního království. Už jsem dlouho nečetla knihu zveršovaných pohádek. Naposledy v dětství mých dětí.
Tato nádherná kniha mě naprosto okouzlila a opět vtáhla do dětského křehkého světa.Je v ní něco, co v jiných pohádkových knihách chybí.Naprosto originální osobní fantazie, obrovská pestrost vjemů a neustálý pocit lásky a jistoty.
Velmi doporučuji!
Dana Šianská
Michaela Dodo Dostálová: Dodíkovy pohádky z Lesního království
Nakladatelství: Agentura KRIGL
Rok vydání: 2013
Počet stran: 52
Ilustrace: Ája Pechová
Každý z nás v sobě jistě ukrývá vzpomínky na své dětství, na své dětské já. Kdo by si nepamatoval na všechnu tu upřímnou radost z pouhých maličkostí, z pouhé existence? Čím jsme starší, tím na toto naše dětské já častěji vzpomínáme, snažíme se vyvolat pro nás krásné vzpomínky a snažíme se je obnovit. Ze své zkušenosti musím říct, že díky své dceři se do tohoto světa často a ráda vracím. Obzvláště četbou dětských knih, které budu milovat snad do konce svého života. Tento týden se nám do rukou dostala nádherná kniha s ještě krásnějším názvem a krásnými ilustracemi: Dodíkovy pohádky z Lesního království, jejíž autorkou je Michaela Dodo Dostálová. O ilustrace se postarala Ája Pechová.
Michaela Dodo Dostálová se narodila 3. 3. 1980 v Hořicích v Podkrkonoší. Prožila nádherné dětství v rodině hajného a učitelky v mateřské školce. Michaela má dvě sestry. Díky svým rodičům a jejich povolání se jí podařilo objevit kouzelnou fantasy říši. Michaela vystudovala střední školu obchodní v Hořicích. Po maturitě několik let provozovala trafiku. Od roku 2007 žije v Náchodě, kde začala nová kapitola jejího života po boku správného parťáka. V současné době již několik let pracuje jako vedoucí supermarketu.
Ája Pechová se narodila v Plzni, kde úspěšně ukončila přírodovědnou větev gymnázia. K jejímu oblíbenému literárnímu žánru patří fantasy literatura. Věnuje se historickému šermu, kde také krojí s ohněm a zkouší lukostřelbu. Malování se věnuje Ája od dětství. Všechny své výtvory prezentuje na blogu, kde často a ráda vyjadřuje názory a postřehy.
V dnešní době je celkem obtížné sehnat dětskou knihu, která bude mít ty nejlepší vlastnosti a u které si děti nejen odpočinou, popustí uzdu své fantazii, ale která je i nějakým způsobem poučí a ukáže jim co je dobré a co špatné. Už když jsem si četla anotaci na tuto knihu, tak mě velmi zaujalo Lesní království. Chtěla jsem se přesvědčit na vlastní oči, jak autorka tento svůj svět vyjádřila na papír.
Kniha se skládá z předmluvy, šesti epizod a dovětku. Epizody jsou očíslovány, ale pod nimi jsou napsány názvy pohádek. Kdo by čekal obyčejnou knihu pohádek, bude zcela jistě zklamaný, protože tato kniha rozhodně mezi obyčejné nepatří. Co mě velmi překvapilo, kniha je psána ve verších. To se v dnešní době tak často nevidí, s verši se setkáme spíše v básních, ale v pohádkové knize? Opravdu, velmi mě to překvapilo a potěšilo, protože po poezii velmi často sahám, když si chci popřemýšlet o životě a tak o všem, co k němu patří. Moc se mi líbilo, že verše nejsou nudné, jak by si někdo mohl myslet, ale že do toho prostě a jednoduše patří. Vše začne tím, když se chlapec Dodík rozhodne vstoupit do Lesního království. Jedinou podmínkou pro vstup je, že jeho srdce nesmí zranit srdce obyvatelů Lesního království. Přímo před očima se nejen Dodíkovi, ale i nám odvíjí nádherné příběhy, ve kterých se setkáme s králem Tomáškem VII., královnou Šejnou, průvodcem a skřítkem Mikejlem, dráčkem Bojínkem, Pavoučesem, vílami. A abych nepsala pouze o postavách s čistým srdcem, tak co by to bylo za pohádky, kdyby se neobjevily i nějaké tajemné síly? Z této knihy zmíním například černokněžníka. Postavy mají vlastnosti i kladné i záporné. Setkáme se s bojácností, lakomstvím, chytrostí, dobrosrdečností. Dobrosrdečnost je vlastně také ta vlastnost, která je přítomna v celé knize. Ocenila jsem i nádherná a originální jména všech hrdinů.
Do knihy jsme se dcerkou pustily v době našeho odpoledního odpočinku. Celou dobu mi seděla na klíně, opakovala po mně slova z veršů (dceři jsou tři roky) a ani jedna z nás se nespokojila pouze s jednou pohádkou, ale musely jsme přečíst celou knihu, což nám trvalo tak hodinu, protože jsme si po přečtení o celé knize vyprávěly. Tato kniha dává rodičům možnost klást dětičkám spousty otázek, na které nám určitě rádi odpoví.
Většinou je zvykem, že u knih pro děti je vepsán doporučený věk pro čtenáře. Ale u této knihy tomu tak není. Dle mého názoru jí může číst úplně každý, kdo rád vstoupí do nádherného pohádkového fantasy světa. Nezáleží na tom, zda-li jsme malí či až moc dospělí, ale záleží na tom, jak moc rádi se vracíme zpět do dětství.
Diskusní téma: Michaela Dodo Dostálová: Dodíkovy pohádky z Lesního království
Dodíkovy pohádky a fantazie
Dana Šianská | 14.02.2014