Jan Karafiát: Broučci

Nakladatelství: OMEGA
Rok vydání: 2013
Počet stran: 120

Kdo z nás by neznal klasické, nádherné Broučky? Jako malí jsme je určitě všichni sledovali ve večerníčku a někteří z nás se seznámili i s některou z jejich knižních vydání. V letošním roce vyšlo vydání další, tentokrát se o ně postaralo nakladatelství Dobrovský s.r.o., jež je vydalo v edici Omega. Toto vydání má něco navíc - je doplněno nádhernými ilustracemi tvůrce Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka, Ondřeje Sekory. Takže se vám představí nejen nevšední pohádkový svět plný barevných broučků, ale i nádherné ilustrace, které příběh doplňují.

Jan Karafiát (4.1.1846 - 31.1.1929) se narodil na Českomoravské vysočině v Jimramově jako deváté z deseti dětí v matčině druhém manželství. Jeho rodina pocházela ze starého evangelického rodu. po církevní škole v Jimramově navštěvoval nižší německé piaristické gymnázium v Litomyšli, potom se vydal na vyšší studia do vestfálského Guterslohe, kde na evangelickém gymnáziu složil v roce 1866 maturitu. Následovalo studium na evangelické fakultě v Berlíně, Bonnu a ve Vídni, kde studia ukončil. Jan Karafiát byl evangelický farář, který revidoval Bibli kralickou a zapsal se do literatury půvabnou knihou Broučci.

Ondřej Sekora (25.9.1899 - 4.7.1967) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog. Od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939).

Broučci spatřili poprvé světlo světa roku 1876. Jan Karafiát vydal nejprve knihu anonymně a vlastním nákladem. Teprve v roce 1893 ji objevil kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisu Čas.
V tédo době byla kniha velmi kladně přijata a brzy se dočkala první reedice. V současnosti patří mezi nejvyhledávanější díla dětské literatury a do dnešního dne vyšlo kolem stovky vydání. Aby také ne, když se jedná o jedno z nejklasičtějších děl české dětské literatury vůbec.

V knize nalezneme obraz toho, jak bychom se my lidé měli chovat k druhým. Je to alegorický obraz toho, jak by lidé měli využívat božích přikázání a jak by je měli ctít. Příběhem, který čítá jedenáct kapitol, nás provází rodina svatojánských broučků. Budeme s nimi trávit čas od Broučkova dětství až po dětství Broučkových dětí. Broučci věří božím slovům a řídí se jimi. Každý večer lítají broučci svítit nám, lidem, abychom ve tmě viděli. Někdo to považuje za samozřejmost, někdo za zázrak.

V příběhu se nesetkáváme pouze s rodinou svatojánských broučků, ale našimi kamarády se stanou mimo jiné třeba Beruška a Janinka, která žije sama a která je životem tolik zběhlá, že ostatní ji považují za ženu moudrou a za rádkyni, když si s něčím nevědí rady.

Každý den a večer mají broučci pečlivě naplánovaný díky matce přírodě a díky záměru božímu. Každý rok, před zimou, si nadělají pořádné zásoby jídla a topiva a pořádně se zachumlají pod své naducané peřinky a užívají si dlouhého zimního spánku, při kterém načerpávají nových sil na své další povinnosti.

V knize pan Karafiát opakuje stejné věty na konci kapitol. Dětem se díky tomu čte kniha sama a lépe si i zapamatují příběh. Musím se přiznat, že já ostuda, jsem znala Broučky pouze z večerníčku, ale když jsem sáhla po knize, tak ta mě dostala ještě více než večerníčky. Jednoduché, lehce plynoucí vyprávění s Broučkem jako hlavním hrdinou. Broučci nás naučí vážit si toho, co máme a že vše se děje s nějakým záměrem, božím záměrem.

Nejvíce mi k srdci přirostl samotný Brouček, který byl i zlobivý a který se občas protivil tomu, co od něj ostatní očekávali a co mu radili. Kniha se mi líbila, ale místy mi vadilo neustálé přiřazování k božímu záměru. Ale zase kdybych byla věřící, tak nad tímto jen s úsměvem přikývnu a budu pokračovat dále.

V této recenzi byl užit životopis Jana Karafiáta ze stránky: www.spisovatele.cz a životopis Ondřeje Sekory ze stránky: www.spisovatele.cz.
 

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.